Osm desetiletí existence Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze (FAMU) připomene pásmo FAMU 80 – Best of, které od 1. 10. v kinech po celém Česku nabídne to nejlepší z jedné z nejstarších filmových škol na světě. Diváci a divačky se mohou těšit na reprezentativní průřez studentskou tvorbou od 50. let až po současnost. Devět krátkých filmů představuje výrazné osobnosti české kinematografie i nové generace filmařů a filmařek a ukazuje, jak pestrá může být tvorba vznikající na FAMU.
Pečlivě vybrané pásmo napříč desetiletími
Výběr zahrnuje filmy hrané, dokumentární i animované, díla méně známá i mezinárodně oceněná. Diváci se během pásma setkají s pantomimickou groteskou, historickým dramatem, časosběrným dokumentem, mystifikačním filmem i animovanou fantazií. Vedle sebe tak stojí rané práce tvůrců a tvůrkyň, kteří se později významně zapsali do dějin kinematografie, i výrazné snímky současných absolventů a absolventek. Filmy vybral respektovaný dramaturgický tým – prof. Jiří Voráč, prof. Jan Bernard a doc. Tereza Czesany Dvořáková – s cílem co nejlépe pokrýt celé období a zároveň zachytit druhovou, žánrovou, tematickou a formální rozmanitost i generační a rodovou vyváženost.
Pásmo otevírá Setkání Vladimíra Svitáčka z roku 1953, pantomimická groteska z prostředí přeplněné pražské tramvaje, v níž se objevují mladí herci Miloš Kopecký a Jiří Sovák.
Následuje Sousto Jana Němce z roku 1960, krátký studentský film odehrávající se na konci druhé světové války, který lze vnímat jako tematického předchůdce jeho pozdějších Démantů noci.
Šedesátá léta zastupuje také Odjezd branců Bohuslava „Woodyho“ Vašulky, filmová imprese zachycující loučení branců s jejich blízkými na pražském Hlavním nádraží. Z roku 1969 pochází Nezvaný host Vlastimila Venclíka. Film, který vznikl jako ročníkové cvičení na katedře režie, byl tehdy interpretován jako otevřený útok proti režimu a StB jej zabavila. Venclík byl následně z FAMU vyloučen a absolvoval až v roce 1990.
Sedmdesátá léta reprezentuje Živá voda Heleny Böhmové / Třeštíkové, časosběrný dokument o české vesnici, která měla být zatopena kvůli stavbě vodní nádrže. Autorka se na místo pravidelně vracela po dobu jednoho roku a zachycovala postupný zánik domova, proměnu krajiny i pocity místních obyvatel.
Jedním z nejznámějších filmů celého výběru jsou Ropáci Jana Svěráka z roku 1988. Absolventský snímek katedry dokumentárního filmu pracuje s fiktivní vědeckou výpravou za neznámým živočichem, jehož existence odporuje zásadám zdravé přírody. Ekologické téma je podáno prostřednictvím dokonale vystavěné mystifikace. Film byl v roce 1989 oceněn Studentským Oscarem Americké filmové akademie.
Devadesátá léta zastupuje Zavřeno pro rodinný smutek Saši Gedeona, hořká momentka z malého italského holičství těsně před válkou. Film natočený ve druhém ročníku získal v roce 1992 cenu na Mezinárodním festivalu studentů filmových škol v Tokiu a finanční část ceny následně Gedeonovi umožnila debutovat celovečerním filmem Indiánské léto.
Současnější tvorbu zastupují Pripyat piano Elišky Cílkové z roku 2019 a animovaný film Jsme si o smrt blíž režisérky Báry Anny z roku 2020. Dokumentární koncert Pripyat piano se vrací k obyvatelům Pripjati, kteří se ani po černobylské tragédii nedokázali odpoutat od svého domova. Film byl uveden na významných festivalech dokumentárního filmu a získal řadu ocenění.
Animovaný snímek Jsme si o smrt blíž sleduje příběh parazita Stevea, který hledá spřízněnou duši, ale jeho pokusy o sblížení opakovaně končí neúspěchem. Film procestoval řadu festivalů a získal cenu za nejlepší krátký studentský animovaný film i cenu publika za nejlepší krátký animovaný film na Palm Springs International Film Festival.
Premiéra: 1. října od 20:00 v kině Pilotů v Praze.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © FAMU, Totalfilm Media, archiv 2026
zdroj: Linda Štencová
