Na posteli v nenápadném pokojíku sedí mladá žena. Na ruce si natahuje rukavice, obličej s viditelně polepatnou kůží přikrývá jednou z několika plastových masek. Když si ji uváže za temenem, na chvíli se zarazí, jako by sbírala sílu z postele vstát. Dokument Moje nová tvář, který vstupuje do kin, vypráví příběh Martiny Půtové z Plzně, která před deseti lety přežila brutální útok kyselinou; ode dna se ale odrazila a založením organizace Burn Fighters dnes pomáhá ostatním. Film popisuje její život po nespočtu operací, transplantaci kůže a úplném oslepnutí.
Po celou dobu své úsporné, ani ne osmdesátiminutové stopáže film k Martinině příběhu přistupuje po všech stránkách velmi citlivě. Snad jen párkrát použitý hudební doprovod ukončený zvukem nápadně evokujícím ženský nářek je zbytečně sugestivní. Moje nová tvář jinak ale velmi dobře plní účel, který si po útoku pro sebe našla i sama jeho hrdinka, tedy šířit osvětu a pomáhat tím ostatním popáleným necítit se mezi lidmi ostrakizováni.
Dokument na půdorysu těch několika let, kdy svou hrdinku observoval, ukazuje její postupný emoční vývoj a líčí ji vrstevnatě. Vidíme ji cestovat, učit se, sledujeme ji ve vší její snaze o co nejnormálnější život, v její odvaze, vůli i zmíněné osvětové činnosti. Zároveň ale i ve chvílích, kdy na ni tíha jejích zranění dolehne, případně se dozvídá od těch největších lékařských kapacit na světě dost neveselé zprávy. V takových chvílích se v každém divákovi se špetkou empatie cosi bolestivě pohne, podobně jako když ve filmu při novoročních oslavách jakoby mimochodem zazní věta: „A já bych si přála třeba to, aby lidi pořád neřešili takový blbosti.„
Mezitím se zatěžko bojuje se znechucením a hněvem vůči ubožákovi, který své expřítelkyni její zranění způsobil a dnes si zaslouženě odpykává 23 let v base. Film mu poskytuje jen naprosto nezbytné minimum prostoru, jeho stín se ale vyprávěním nese stejně neodlučně, jak Martininým životem.
Happy end v osobním životě, ke kterému vyprávění dospěje, téhle statečné ženě pak přejete tak srdečně, jako hrdince žádného filmu už dlouho ne. Její krása prosvítá i přes její popáleniny a před její odvahou žít a znovu milovat nejde nesmeknout.
Moje nová tvář (2023) Dokument o ženě, která přežila brutální napadení a musela se naučit žít znovu a úplně jinak, je místy mrazivou podívanou, ale také inspirativní a plnou naděje.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: © Falcon 2023
Moje nová tvář
Dokumentární
Česko, 2023, 77 min
Premiéra: 26.10.2023 Falcon
Režie: Jarmila Štuková
Scénář: Maja Hamplová, Jarmila Štuková
Kamera: Tomáš Kotas
Hudba: Katarzia
Produkce: Maja Hamplová
Střih: Evženie Brabcová
Zvuk: Martin Jílek
