Filmová sezona minulý víkend pro nás vyvrcholila předáváním Českých lvů a Oscarů, jen několik hodin po sobě. O humory se tradičně pokusily Zlaté maliny a místo jednoho traileru tenhle týden musíme zmínit hned dva.
Oscaři…
Letošní Oscary působily jako večer, který nikomu neublížil, ale ani nikoho nestrhl. Conan O’Brien držel ceremonii pevně v rukou, jenže místo památných momentů jsme dostali spíš uhlazenou jízdu bez rizika. Dominance Jedné bitvy za druhou tak působila jako další povinná položka v dlouhém seznamu vítězství, která už začínají být téměř rutinou. Přitom jde o film, který by si jindy zasloužil mnohem vášnivější debatu, jenže letos jako by mu nikdo nechtěl klást odpor. O to víc vyčníval český moment v podobě dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, který připomněl, že i z našeho prostředí může přijít výrazná stopa na světové scéně. Jinak ale večer spíš potvrzoval trendy než aby je měnil.
Nárokuje si Česko cizí cenu? Dá se Oscar koupit? A proč ostrouhal Timothée Chalamet? Nejen to všechno jsme podrobně probrali v našem podcastu o oscarovém večeru a kompletní výsledky najdete v článku.
Lvi…
Z Rudolfina do Kongresového centra se letos poprvé přesunulo předávání Českých lvů a výsledkem byl podivný, rozpačitý večer, kdy se jména nominovaných četla bez uvedení kategorie, nervózní děkovačky jely jak na běžícím páse a ceremoniál skončil o několik minut s předstihem. Ze souboje nedomrlého Franze a kontroverzemi obtěžkaného Sbormistra nakonec vyšel jako vítěz Karavan a zásadní ocenění překvapivě posbíralo i výborné, ale pro diváka v podstatě neviditelné drama Nahoře nebe, v dolině já.
Byl výsledek příliš woke, nebo příliš málo? Měli bychom se bránit kulturní kolonizaci naší země slovenskými nájezdníky, kteří si večer v podstatě přivlastnili? A proč jedinou nominaci nedostal Otec, byť šlo o podstatně lepší film, než celá řada těch, co si sošku nakonec odnesly? Speciální podcast jsme hned v pondělí věnovali i Českým lvům a přehled výsledků a náš komentář si samozřejmě můžete také přečíst ve speciálním článku.
A maliny
Zlaté maliny letos opět připomněly, že jejich původní nápad s nadhledem glosovat nejhorší z Hollywoodu už dávno ztratil ostří. Místo trefné satiry a vtipu působí Maliny čím dál víc bezzubě, míří na snadné terče a to nejlacinější pošklebování. Což chápeme a děláme to taky, u ostatních to ale nevítáme.
Letos se, pravda, Maliny opřely o skutečně problematický titul, když pět anticen posbírala Válka světů, nepovedený covidový experiment vyprávěný přes obrazovky počítačů, ale ani to nedokáže zakrýt, že celý koncept už působí unaveně a bez skutečné relevance. Vedle toho si dvě ceny odnesla Sněhurka, především za ohyzdné digitální trpaslíky. Ironií je i cena vykoupení pro Kate Hudson, která má oslavovat návrat na výsluní, ale v rámci jinak uštěpačné show působí spíš jako křečovitá snaha dodat Malinám alespoň zdání smyslu a vyváženosti. Výsledkem je tak přehlídka, která sice dál přežívá ze setrvačnosti oscarového víkendu, ale její kdysi kousavý humor už dávno vyšuměl. A ne, Maliny od nás podcast ani článek nedostaly.
Jednou větou…
Netflix po obřím úspěchu animovaného hitu K-pop: Lovkyně démonů, který ovládl globální sledovanost, tiktoková videa a čerstvě byl i oceněn je i Oscarem, oficiálně potvrdil pokračování.
Plánovaný reboot Buffy, přemožitelky upírů byl po natočení pilotu zrušen, zatímco kultovní Firefly se naopak vrací v podobě animované série s původním obsazením.
Prequel k Dannyho parťákům o rodičích zlodějských sourozenců Oceanových přišlo o režiséra i Ryana Goslinga, zato ale přibralo na palubu Bradleyho Coopera, který si kromě střihnutí hlavní role po boku Margot Robbie film dost možná i napíše i zrežíruje.
Třetí díl Tichého místa od Johna Krasinskiho dorazí do kin příští rok v červenci a vedle Emily Blunt se v něm vrátí i Cillian Murphy a nově je doplní Jack O’Connell a Jason Clarke.
A24 chystá remake Krvavého sportu, kultovní rubanice s Jean-Claude Van Dammem, a zatím není jasné, jestli půjde o klasické akční béčko, nebo překvapivě podvratnou verzi kultovního filmu.
Jen pár minut poté, co jsme vydali podcastovou verzi dnešního shrnutí na Spotify i YouTube dala akční legenda Chuck Norris smrti své svolení, aby spolu s ní navždy odešel.
Trailery týdne
Zendaya má za sebou velmi fajn týden a my nemůžeme opomenout hned dva trailery, které droply jen pár hodin po sobě.
Po dlouhém čekání je tu první trailer k novému Spider-Manovi s podtitulem Zbrusu nový den. Studio na lákání zvolilo dosud nevídanou strategii, kdy se krátké klipy z ukázky objevovaly na různých účtech spojených s pavoučími filmy a komiksy ve snaze propojit komunitu a zabavit fandy hledáním dalších a dalších střípků. Teď se už můžeme podívat na plnou verzi, z níž je jasné, že po událostech skoro dvoumiliardového Bez domova, které hrdinu připravily o identitu, rodinu, přátele i avengerovské zázemí, se Peter Parker s tváří Toma Hollanda ocitá na úplném začátku. A my tenhle návrat ke kořenům po všech těch mnohovesmírných patáliích rozhodně vítáme. Vzhledem k tomu, že s červencovou premiérou jde o poslední film série, co předchází prosincovým Avengers: Doomsday, by ale bylo naivní si myslet, že zůstaneme jen u mlácení zlodějů a že nedojde k propojení s blížícím se crossoverem, ve kterém si mají dát do držky všichni možní i nemožní hrdinové a padouši z posledních pětadvaceti let filmového Marvelu. 30. července budeme moudřejší.
Když Avengers: Doomsday oznámili svou premiéru na 17. prosince, mělo se za to, že dříve nahlášená Duna se automaticky lekne a z termínu uteče. To se ale nestalo, a po první ukázce na blížící se Dunu: Část třetí se sebevědomí Warnerů postavit se Marvelu vůbec nedivíme. Dunesday se blíží a další etalon inteligentního a audiviozuálně dechberoucího blockbusteru je na obzoru. Frank Herbert napsal třetí knihu s podtitulem Mesiáš, protože byl naštvaný na podstatnou část čtenářstva, která nepochopila, že Paul Atreides není hrdina a jeho osud není šťastný a příkladný. Jeho návrat na Arrakis je tedy pořádně temný a nekompromisní, nezanechávající ani špetku sebeklamu. Umění napodobuje život a život zase umění. Trailer na novou Dunu s pořádně zjizveným a naštvaným Paulem Atreidem tak přichází ve dnech, kdy se i jeho představitel Timothée Chalamet odhalil jako pořádný lotr – v posledních týdnech totiž trousí kontroverzní nesmysly na všechny strany. Nikdo ale rozhodně nepochybuje o hercových hereckých schopnostech a zanícení, a v nové Duně nás od něj rozhodně nečeká nic menšího než další syrový a intenzivní výkon. Po třetí knize se nicméně Duna změnila v nekonečnou sérii, což rozhodně není něco, co přejeme Denisu Villeneuvemu. Skončeme tedy v nejlepším, trojka nechť je vrcholem série a ať už je 17. prosinec tady! A kdo ví. Třeba se dočkáme i efektu Pána prstenů, kdy se američtí akademici po přehlížení Společenstva prstenu a Dvou věží rozhodli zasypat Návrat krále všemi cenami, co existují. A třeba i pro toho Chalameta.
Na co se chodilo
Colleen Hoover patří mezi nejprodávanější autorky současnosti a její romantická „červená knihovna“ s výraznými melodramatickými zápletkami se v posledních letech ukázala jako ideální materiál pro Hollywood. Adaptace jejích knih tak jedou na jistotu – aktuální Vzpomínky na něj odstartovaly v USA na 18 milionech a globálně míří ke 100–130 milionům při rozpočtu kolem 25 milionů, což jen potvrzuje sílu její převážně ženské fanouškovské základny. Navazují přitom na megahit Námi to končí, který i přes pozdější kontroverze okolo Blake Lively a zákulisních sporů utržil 351 milionů a nastavil laťku pro další adaptace.
Zbytek víkendu pak nabídl kombinaci jistot i překvapení – Pixar s Na skok do divočiny dál stabilně vydělává (165 milionů globálně), Vřískot 7 se vyšplhal na 177 milionů a stal se nejúspěšnějším dílem série. Na opačné straně pak stojí propadák Nevěsta!, která po deseti dnech v USA sotva překročila 11 milionů.
Na co se podívat
Tanec s medvědem otevírá mimořádně citlivé téma rozhodování o dalším průběhu těhotenství v situaci, kdy se rodiče dozvědí o vážné vrozené vadě dítěte. Film sleduje houslistku Lindu a pilota Marka, kteří se během několika týdnů musí vyrovnat s těžkým dilematem, přičemž jejich okolí nabízí celou škálu často protichůdných názorů. Snímek přitom nevynáší soudy ani nenabízí jednoduché odpovědi. Místo toho skládá mozaiku postojů a nechává diváka, aby si vlastní názor utvořil sám. Silnou stránkou je i práce s časem a důsledky rozhodnutí, které film sleduje i v delším horizontu.
Režisérka Jitka Rudolfová volí civilní, soustředěný styl, který stojí na tichu, náznacích a důvěře v diváckou empatii. Vyhýbá se patosu i prvoplánovému tlačení na emoce a nechává vyniknout především herecké výkony Pavly Gajdošíkové a Kryštofa Hádka, kteří přesvědčivě zachycují proměny vztahu i vnitřní rozpoložení svých postav. Výsledkem je komorní, seversky střídmé drama, které citlivě zachází s náročným tématem a dokazuje, že i takto křehké látce lze dát prostor bez moralizování a bez snahy diváka manipulovat.
Nepříliš kritický divák z povolání. Vystudoval mediální management v Praze a v Lipsku, věnoval se marketingu a produkci. Přes práci pro kina a distribuční společnost nakonec zapustil kořeny v Totalfilmu, kde řídí tvorbu obsahu a kreativu a moderuje podcast.
foto/video: © Bontonfilm, CinemArt, Vertical Ent., Falcon, archiv 2026
