Kráťa (Vladimír Polívka) přijíždí namísto nemocného otce jako vedoucí zchátralého dětského tábora. Okamžitě si rozhádá místní, bojovat musí i s hygienou a svojí láskou z dětství Anežkou (Eva Podzimková) a zároveň zjišťuje, že rekonstrukci nepotřebují v první řadě chatky, ale jeho vlastní život. Režírující Dan Pánek z téhle povědomé výchozí situace vytěžil svůj dosud nejpovedenější film.
Jistější rukou
Třicátník Dan Pánek za sebou má už dva výrazné, sportovně laděné filmové projekty – Děti Nagana o partičce dětí stržených hokejovou vášní po českém úspěchu na legendární zimní olympiádě, a loňské Neporazitelné, doják hollywoodského střihu, vyprávějící o výzvách hendikepovaných hokejistů a jejich okolí. V obou případech šlo o nenáročné crowdpleasery a příjemné oddychovky, které velmi přesně plnily, co si usmyslely.
Škarohlíd a cynik, kterému by snad nesedly do nálady, by jim nicméně mohl vytýkat patos a melodrama, frontálně útočící na divácké city. Formálně jim pak šlo vytknout práci s hudbou, kdy bezpochyby líbivý, snad ale až příliš podbízivý soundtrack měl tendenci těžkopádně napovídat, jak se divák má při dané scéně přesně cítit. Jako by se mladý režisér bál spolehnout na samotnou látku a své herce, aby k nám dostali kýženou emoci. Máme proto radost, že ve své novince Po večerce ani jedno už takřka neplatí. Pánek tu působí jako tvůrce dosud zdaleka nejuvolněněji a nejsebejistěji.
Zastavit čas
Samotné téma návratu na letní tábor, ve kterém vyhořelý manažer z korporátu potkává svou dávnou lásku z dětství, aby si k ní, k přírodě i sobě samému zase našel cestu, přitom nekřičí, že by výsledek měl vybočit z řady zaměnitelných tuzemských řachand a romcomů, které se v kinech navzdory pocovidovému úpadku zájmu o ně protáčí v kinech po tuctech. Po večerce ale klame tělem. Humor samozřejmě scénářem skrz naskrz prostupuje, rozhodně ale nejde o snahu prvoplánově valchovat publiku bránice; Pánkovi se tu dotahuje k dokonalosti melancholii, se kterou tu opět točí o věcech a námětech, které jsou jeho srdci zcela očividně velmi blízké a částečně budou i vycházet z vlastních vzpomínek. Tentokrát se mu nicméně podařilo krásně trefit míru, se kterou se snaží své publikum bavit i dojímat, a výsledkem je velmi fajn dramedie plná sympatických postav a dosud nejpovedenější režisérův kousek.
Milé je, že ani nutně nemusíte sami se slzou v oku pravidelně vzpomínat zrovna na letní tábory, jezdili-li jste na ně jako děti. Všechno to zpívání u táboráku, noční bojovky a larpování Statečného srdce by klidně mohly nahradit libovolné jiné cenné chvíle, jejichž vzácnost a pomíjivost člověka nutí chtít zastavit na chvíli čas. Když se k tomu navíc povede, že postavám v takovém příběhu rozumíte a fandíte, vůbec vám nevadí, že naprosto přesně víte, co, kdy a jak se jim asi přihodí, jakého prozření dojdou, a že scénář vás v tomhle ohledu nedovede a asi ani nechce překvapit.
Nechme je tvořit
Od nastupujících generací filmařů tak nějak očekáváme, že budou posouvat médium obsahově i formálně novými směry, překvapovat nás svou dravostí a nekonvenčností. Že prostě kdokoli pod čtyřicet musí točit nově a jinak. Není to ale úplně fér ani soudný nárok, každý film nemůže být Banger nebo Elektra, a pokud Dan Pánek chce točit povědomé, hladivé, rodinné podívané za pomocí spielbergovsky učebnicových, ale objektivně správných formálních postupů, tak proč ne. Svým třetím filmem se mu povedlo tenhle záměr vycizelovat k tomu, že ty necelé dvě hodinky s jeho hrdiny utečou jak nic a domů z kina půjdete s o něco lepší náladou. Někdy to stačí.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
-
Herci
Po večerce (2026)
Po večerce ukazuje Dana Pánka v dosud nejjistější a nejvyrovnanější režijní formě. Dobře balancuje melancholii s humorem, výrazně povoluje tlak na city a mnohem lépe věří látce, postavám i vlastnímu vyprávění. Točí povědomě, hladivě a bez ambice formálně bořit pravidla, svůj styl ale vycizeloval natolik, že z téhle fajn komedie o návratu na letní tábor je jeho dosud nejlepší film.
Nepříliš kritický divák z povolání. Vystudoval mediální management v Praze a v Lipsku, věnoval se marketingu a produkci. Přes práci pro kina a distribuční společnost nakonec zapustil kořeny v Totalfilmu, kde řídí tvorbu obsahu a kreativu a moderuje podcast.
Po večerce
Romantický Komedie Rodinný
Česko 2026 107 min
Režie: Dan Pánek
Scénář: Dan Pánek
Kamera: Jan Baset Střítežský
Hudba: Jan P. Muchow
Hrají: Vladimír Polívka, Eva Podzimková, Václav Neužil, Hana Vagnerová, Ondřej Pavelka, Dana Batulková, Max Dolanský, Stanislav Majer, Petra Nesvačilová
