Výsledky Oscarů v hlavních kategoriích letos nepřekvapily a pod uvolněnou, přesto pevnou a zkušenou rukou Conana O’Briana nehrozila kontroverze. Jaká škoda pro všechny, co by rádi šťavnaté tweety! České publikum přesto může zpozornět a nadšeně podtrhnout výraznou tuzemskou spoluúčast na vítězném dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi.
Oslava jednoho fajn chlápka
Přestože Jednu bitvu za druhou považujeme za nejlepší film minulého roku a odsouhlasili bychom i její vítězství v kategorii nejlepší animák, kdyby na něj mělo dojít, nebudeme lhát – začíná už být maličko otravné informovat vás o jejím vítězství na asi dvacátých filmových cenách. Už zkrátka není mnoho, co dodat. Nemusíme navíc tenhle majstrštyk obhajovat stejně, jak je nutné činit v Americe, kde se stal úhlavním nepřítelem vášnivého fandomu Hříšníků. Jako bychom nemohli docenit dva skvělé filmy!
Někteří označovali spanilou jízdu Paula Thomase Andersona sezónou ceremonií za kariérní ocenění. Tedy za cenu, kterou akademie a poroty udílí hlavně z černého svědomí tvůrci, který ji měl dostat už dávno. A to bez ohledu na kvalitu aktuálního filmu a jeho konkurenci. Typickým příkladem bývá nejčastěji vítězství Scorseseho za Skrytou identitu. Aby ale tyhle spekulace dávaly smysl, museli bychom ignorovat, o jak všestranně špičkový filmový zážitek se PTA opět postaral.
Přesto je jasné, že se letos skutečně oslavuje i celá kariéra pětapadesátiletého režiséra, který na přelomu století strhl Hollywood jako nový a svěží duch, jenž se ze dne na den stal hrdinou celé generace filmařů. Jeho dravý, intuitivní a nekonečně zábavný přístup se stal nedostižným vzorem. Pokud bychom měli zůstat u chvály přepisující omyly minulosti, Hollywood jako by se nadšeným přijetím Andersona kál za to, jakým způsobem o nějaké půl století před tím rozdrtil Orsona Wellese, jiného drzého mladíka, jemuž producenti po provokativním Občanu Kaneovi, dnes často považovaném za nejlepší film všech dob, zabouchli dveře.
PTA se naopak vždy setkával s respektem a nadšením, nejkritičtější ke svým raným filmům je nakonec on sám, když třeba říká, že Magnolie je morbidně dlouhá a do sebe zahleděná. Tato důvěra průmyslu ale vedla k tomu, že nyní dostal 150 milionů dolarů na film, který neměl prakticky žádnou šanci tolik peněz vydělat zpět, a to přestože se stal jeho na prodané lístky nejúspěšnějším titulem. Přesto je Jedna bitva za druhou vším, co si cinefil může přát, a možná ještě o kus víc.
Jedna bitva si vedla tak dobře, že akademici dokonce doslova vnutili jeho třetí sošku i Seanu Pennovi, který jako tradičně dopředu avizoval, že na ceremoniál nepůjde, protože ho nezajímá. Ani jeho tradiční rebelský přístup hlasující neodradil, což mělo být znakem toho, co přijde. Celkem šest sošek, včetně té za nejlepší film.
Hříšné rekordy
Hříšníci s šestnácti nominacemi překonali dosavadní rekordmany Vše o Evě, Titanic a La La Land, kteří si jich připsali každý čtrnáct. Nešlo tedy pouze o novou kategorii pro nejlepší ansámbl, co úspěch Hříšníků zapříčinilo.
Přesto kriticky i komerčně fenomenální film vstupoval do večera jako černý kůň, od nějž se neočekávalo velké naplnění potenciálu – shodou okolností to byl především právě zbrusu nový ansámbl, v čem byli Hříšníci, na rozdíl od většiny svých dalších nominací, favoritem. Nebylo jim to bohužel nic platné, v nové kategorii zvítězila Jedna bitva za druhou a její castingová režisérka Cassandra Kulukundis.
Zařazení kategorie ansámblu bylo výsledkem mnoholeté lobby. Filmařští aktivisté usilující o sošku pro kaskadéry vám potvrdí, jak složité je v tomto ohledu akademií pohnout. Oscary, na rozdíl od takových Emmy, si střeží počet kategorií. Jednak pro zachování jejich váhy, jednak pro udržení délky slavnostního večera a jednak proto, že když se povolí jedna cena, ozve se deset dalších skupin, proč jejich povolání svůj vysílací čas stále postrádá.
U ansámblu, tedy castingu či chcete-li obsazení, bude nyní zajímavé sledovat, jak se jako cena během následujících ročníků sebedefinuje. Jestli jako docenění velkého množství hvězd, nalezení nových tváří nebo oslava diverzity. Vítězství Jedné bitvy za druhou je v tomto ohledu nečitelné, protože obsahuje jak ověřené stars DiCapria, Penna a Del Tora, tak i neokoukané talenty Chase Infiniti a Teyanu Taylor, přičemž jde o velmi multietnické obsazení – ohledně jasnější profilace budeme muset počkat na další rok. Někteří se bojí hlavně toho, že v případě přílišného lpění na velkých jménech by kategorie vedla k ještě většímu zakonzervování systému, kdy by byli producenti vedeni k obsazování celebrit na úkol neznámých talentů.
Naštěstí se ale nenaplnily nejhorší obavy a Hříšníci neodešli zdaleka s prázdnou. Sošku si Ryan Coogler odnesl alespoň za původní scénář, v němž se s Andersonem nestřetnul – ten si odnesl sošku za scénář adaptovaný. Dle očekávání uspěl i jeho švédský hudební skladatel Ludwig Göransson. Hodnotné vítězství si snímek připsal za kameru, kdy se Autumn Durald Arkapaw stala první kameramankou, která kdy vyhrála Oscara. Bylo načase! Zlato nakonec uzmul i herec v hlavní roli Michael B. Jordan, který se po Chalametových eskapádách rychle, ale stále nejistě stával favoritem.
Nové trendy se hlásí o místo na slunci
Zkraje večera v neobvykle napjaté kategorii proměnila Oscara za svůj výkon v roli démonické tetičky herečka Amy Madigan a zužitkovala tak jedinou šanci večera pro naši oblíbenou Hodinu zmizení. Spolu s nominační dominancí Hříšníků se jedná o skvělé gesto rostoucí prestiže hororů, kterým se akademie dosud notoricky vyhýbala. Pro pětasedmdesátiletou herečku šlo navíc o docenění dlouhé a plodné kariéry, která jí doposud vynesla jen dvě nominace. Lišácký úsměv jejího manžela Eda Harrise, který ji na cenách doprovázel, byl k nezaplacení.
K-pop: Lovkyně démonů potvrzuje svou pozici projektu stejně milovaného jako úspěšného. Neproměnil jen nejlepší píseň, jak bylo jasné, ale i nejlepší animovaný film. Korejská invaze tak pokračuje a po popkulturní všudypřítomnosti Squid Game a ne tak dávné oscarové smršti v podobě Parazita tu máme další nezastavitelný fenomén z trvale přetnuté asijské země.
Frankenstein bodoval v hned několika technických kategoriích, a sice výprava, kostýmy a masky. Akademie vždy milovala Del Tora, což bohužel trvá i při jeho aktuální netflixovce. Ta by však podle nás rozhodně neměla být standardem, s nímž se dříve puntičkářský režisér spokojí. Akademii pošleme stížnost a předpokládáme, že Oscary pro tento titul budou ještě odvolány, takže si na ně raději nezvykejte!
Sedmá remíza v historii Oscarů se odehrála v poněkud mediálně nevděčné kategorii krátký film. Cenu si odnesli Zpěváci podle Turgeněvovy klasiky, kteří jsou k vidění na Netflixu, a svérázné Dvě osoby vyměňující si sliny, jež jste mohli vidět na festivalu Mezipatra, takže je tato kategorie letos i přes dvojnásobný nášup relativně distribučně pokryta i pro českého diváka.
Když už tě mají všichni plný zuby
Cenu za nejlepší herečku si odnesla dle očekávání Jessie Buckley za Hamneta. Šlo o paradoxní situaci, protože šlo o vítězství tak dopředu dané, že jednu z jinak nejsledovanějších kategorií prakticky odsunul ze zájmu.
Zcela však pohořel Velký Marty. Druhý sólový film Joshe Safdieho, a první po jeho rozkmotření s bratrem Bennym, chvíli vystupoval jako jeden z favoritů v hned několika kategoriích. Před hlasováním ale vyšly na povrch nelichotivé informace o Joshově ohrožování nezletilé herečky na předchozím natáčení, což náladu okolo filmu poněkud narušilo. Poslední nominací s nadějí na výhru byla ta pro Timmyho Chalameta, který ale pár dní před koncem hlasování urazil v jednom z rozhovorů operní a baletní umělce. Může se to zdát jako malichernost, pro veřejnost se však v případě stále arogantněji působícího herce jednalo o poslední kapku. Internet zaplnila poněkud disproporcionální vlna hejtu a akademici zlomili i tu poslední hůl, která Martymu zbyla. Radoval se tedy Jordan.
Mezi vítěze se prosmýkla i F1 se zvukem. Přítomnost tohoto filmu mezi nominovanými ledaskoho zaskočila. Taťkové si ale také zaslouží reprezentaci! Sigourney Weaver mohla předat Avatarovi alespoň cenu za vizuální efekty, kterou měl tým Jamese Camerona předem zarezervovanou.
Nejlepším mezinárodním filmem se dle očekávání stala Citová hodnota. Sice neproměnila žádnou z dalších příležitostí, už samotný fakt, že se do nominací probojovala, však garantoval vítězství alespoň této jedné sošky. Šlo přitom o nezvykle silný ročník, kdy každý z nominovaných by měl kdykoliv jindy šanci vyhrát.
Nezvyklé délky se dostalo segmentu věnovanému zesnulým filmařům, asi protože v roce 2025 zemřelo tolik velkých jmen. Extenzivní pozornosti se dočkali krom Roberta Redforda a Diane Keaton hlavně Rob Reiner a jeho žena Michele. Americký režisér, který i se svou manželkou zemřel za tragických okolností, patřil k velikánům amerického filmu. Některé jeho tituly jako Princezna nevěsta, Stůj při mně či Misery patří na domácí půdě k nejznámějším a nejmilovanějším filmům vůbec. Krom typické prezentace za doprovodu hudby o některých zesnulých padlo několik vět.
Nejodvážnější moment patřil Panu Nikomu
Čechy jistě potěší vítězství naší koprodukce Pan Nikdo proti Putinovi dánského režiséra Davida Borensteina, sledující rebelii ruského maloměstského učitele Pavla Talankina. Toto vítězství bychom si neměli zcela přivlastňovat, ale jistě ho ani přecházet. A především nyní potřebujeme aktivně přemítat, jak získané produkční know-how zužitkovat i na autorsky česká díla. Radovanu Síbrtovi, Alžbětě Karáskové a Petře Dobešové patří zasloužená gratulace. Jedná se o největší český produkční úspěch na světových cenách za… raději nepočítejme.
Není divu, že zrovna odvážný Pavel si během děkovačky neodpustil vybídnout k zastavení bombardování dětí všude na světě, což je vzhledem k událostem posledních týdnů pobídka patřící jak jeho rodné Rusi, tak i Američanům, což nikomu z přítomných neuniklo. Následoval svého režiséra Borensteina, který mluvil o nutnosti nepřehlížet zločiny vlastního režimu na domácích ulicích, adresovaný rovněž Američanům. Jednalo se zdaleka o nejpolitičtější projev večera, který později ve zkratce podpořil ještě Trier.
Slavnostní večer se přesto obešel bez větší kontroverze. Javier Bardem vyzval k osvobození Palestiny a sám Conan O’Brien si dovolil pár kontrolovaných hlodů k politice, aby se neřeklo. Situace se ale nikdy ani nepřiblížila k bodu, kdyby se mělo zpozornět a pozdvihnout obočí, kdy by někdo zalapal po dechu v šoku, nebo se s někým začal prát. Tak snad příště… I když, pokud můžeme věřit závěrečné scénce parodující finále Jedné bitvy, už bez Conana.
Kompletní přehled výsledků:
Nejlepší film: Jedna bitva za druhou
Nejlepší cizojazyčný film: Citová hodnota
Nejlepší režie: Jedna bitva za druhou
Původní scénář: Hříšníci
Adaptovaný scénář: Jedna bitva za druhou
Herec v hlavní roli: Michael B. Jordan (Hříšníci)
Herec ve vedlejší roli: Sean Penn (Jedna bitva za druhou)
Herečka v hlavní roli: Jessie Buckley (Hamnet)
Herečka ve vedlejší roli: Amy Madigan (Hodina zmizení)
Speciální efekty: Avatar: Oheň a popel
Kamera: Hříšníci
Střih: Jedna bitva za druhou
Výprava: Frankenstein
Kostýmy: Frankenstein
Masky: Frankenstein
Zvuk: F1
Hudba: Hříšníci
Nejlepší píseň: Golden (K-pop: Lovkyně démonů)
Nejlepší animovaný film: K-pop: Lovkyně démonů
Nejlepší dokumentární film: Pan Nikdo proti Putinovi
Nejlepší krátkometrážní dokumentární film: Všechny prázdné pokoje
Nejlepší hraný krátkometrážní film: Zpěváci a Dvě osoby vyměňující si sliny
Nejlepší animovaný krátkometrážní film: The Girl Who Cried Pearls
Nejlepší ansámbl: Jedna bitva za druhou
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © A.M.P.A.S, Etienne Laurent, Al Seib, Trae Patton, 2026
Fotografie z oscarového večera jsou majetkem A.M.P.A.S a pod licencí a digitální stopou Totalfilm Media. Je zakázáno je kopírovat a stahovat bez vědomí vydavatele.
©2026 Academy of Motion Picture Arts and Sciences
